Jestliže vybrat hezké písmo na svatební web není jen tak, o výběru šatů pro nevěstu to platí dvojnásob.
Jelikož Marika pracuje ve školství, tak má taky týden jarní prázdniny. A tak si pondělní dopoledne vyhradila pro shánění svatebních šatů. Cíl byl jasný - vyzkoušet si co nejvíc různých střihů a materiálů a zjistit, co jí vlastně sluší nebo nesluší.A tak trio Marika & Eva & Lucka (doplněné o dvouletou Emilku) vyrazilo shánět "to pravé ořechové". Začali jsme největším, nejluxusnějším (a taky nejdražším) svatebním salonem v Brně - salón Bella na Malinovského náměstí. Tady Maričku oblíkli do haldy více či méně princeznovských šatů. (Jedny z nich jsou vidět na fotce vpravo - tyhle například neprošly, protože mají holá záda, což Marika rozhodně nechce.)
My s Evou jsme dělali jenom "Jééé..." nebo "Óooo" nebo "Ach" nebo "Ty taky nejsou špatné...", zcela výjimečně zaznělo "Tamty byly lepší...". Marice to fakt moc slušelo. Ze začátku z toho byla hodně nervozní a ani na konci si to nijak zvlášť neužívala.
Po hodině a půl zkoušení nás Evička s Emilkou opustily a my dvě jsme vyrazili do Verina. Tady šijí zajímavé modely, které nejsou "šlehačkoidní". Marika se tam zamilovala do jedněch šatů (ne, neprozradíme vám, které to byly...) Byla to láska na první pohled. Jenže tyhle šaty mají drobnou „vadu na kráse“ – jsou krátké…
Co teď? Vdávat se v krátkých šatech? Pravda, má to své velké plusy – rozhodně je člověk neušpiní od trávy a neurousá nikde po cestě… Ale krátké?
Myšlenka zajímavá, ale je třeba ji vstřebat. Na to je potřeba se pořádně vyspat. Domluvili jsme se , že další den vyrazíme do dílny Verina prozkoumat materiály a zvážit variantu ušití šatů na míru… Ovšem myšlenka krátkých šatů v Máje pořád hlodala… Shánění pokračuje…
